logo Facebook
i slova jsou činy
ČM TV
Ne vždy jde výhradně o obsah. Podívejte se na naše rozhovory, sledujte body language, gesta a nonverbální vyjádření. Váš pocit doplní to, co můžete slyšet nebo číst. Najdete zde také záznamy jednání, kterých byste se rádi zúčastnili.

Jaroslav Maxmilián Kašparů: ČERT ZASMRADÍ, ODEJDE A ZŮSTANE SMRAD

22. listopadu 2019
Psychiatr, pedagog, spisovatel a duchovní Jaroslav Maxmilián Kašparů je už čtyři a půl roku členem Rady České televize. Od léta 2017 ležely v Poslanecké sněmovně dvě výroční zprávy za rok 2016, od léta 2018 dvě zprávy za rok 2017. Všechny schválili poslanci až v říjnu 2019. Při diskusi na plénu padaly různé invektivy k práci televizní rady. Dotklo se to radních nějak osobně? „Když chcete psa bít, tak si hůl najdete. Chci -li kritizovat televizi, tak si najdu důvod, i kdyby ten důvod nebyl,“ popsal svůj pocit Max Kašparů. „To konkrétní, do čeho by oni mohli tou holí udeřit, tam ale nebylo. Například tam u ředitele Dvořáka řekli, že má nějakou vazbu na svoji manželku v jakési umělecké branži a že televizi používá pro reklamu. Když dozorčí komise prohlédla všechno, co s tím souviselo, tak se nenašlo nic.“ Podle radního byl ale vypuštěn džin z lahve, „Už se pomluva dostala na veřejnost…jak to říká náš jeden komunistický politik – čert zasmradí, odejde a zůstane smrad.“ Celý článek

Jan Jirák: VŠIMNĚTE SI, JAK BEZZUBÉ A NEZAJÍMAVÉ JE ZPRAVODAJSTVÍ NOVY

30. října 2019
Staronovým vlastníkem TV Nova bude PPF. Tedy stejný investor, který po zmatcích na konci éry Vladimíra Železného televizi koupil, stabilizoval a poté prodal zpět CME. Jak se za tu dobu změnil svět televizí? „To je pomalu na přednášku,“ řekl v novém rozhovoru Českých médií profesor mediálních studií Jan Jirák, „největší změna je asi v počtu kanálů, které jednotlivé televize nabízejí. Televizní scéna je daleko víc zaplněna nejrůznějšími tematickými, ale i téměř plnoformátovými kanály, s takovou zvláštní ekologií. Každá ta televize má něco, kam dává premiéry a něco, kam ulévá reprízy. Prostě je toho hodně. A to, že je toho hodně, má jeden podstatný důsledek. Televizní publikum je daleko víc roztříštěné do menších skupin. A televize, když mluví o velikosti své scény, tak mají tendenci sčítat diváky svých kanálů. Mluví o skupinách – skupina Nova, skupina ČT, skupina Prima. Honosí se, kolik dokázali přilákat očí a uší, ale fakticky je to dost rozdrobené.“ Nova prošla hlubokými změnami. „Všimněme si, jak v podstatě bezzubé a nezajímavé je zpravodajství Novy. Nova je silná v tom, co nabízí jako relaxaci a zábavu. Ale vzpomeňme si, že v devadesátých letech byla dost silným konkurentem České televize i v té zpravodajské rovině, ale to už není,“ popsal Jan Jirák. „Dělat dobré zpravodajství je poměrně drahá investice. Ale může to být i tím, že se Nova postavila do pozice té populární kultury a tam to zpravodajství je víc celebritní a kriminální, než politické a mezinárodní.“ Tehdy viděla Nova svět i Na vlastní oči…Také původní tvorba je podstatně chudší. A diváci jí stárnou. „Nova má část diváků, kteří jsou s ní identifikováni a jsou jí věrní. Jdou s ní, stárnou a ona stárne s nimi,“ vysvětlil Jan Jirák. „Nova se před lety snažila upoutat pozornost i jiných diváků transgeneračními pořady – nejúspěšnější byla Super Star. Ale teď se mi zdá, že vlastně na to rekrutování mladých diváků v podstatě rezignovala…možná u vědomí, že by za nimi musela na jiné platformy než do televizních přijímačů.“ Velké změny a segmentaci také zaznamenal celý reklamní trh. Celý článek

Vadim Petrov: FUNGUJE TO VŠECHNO? JÁ TVRDÍM, ŽE NE!

23. října 2019
Na veřejnosti se radní neprojevují, za RRTV mluví předseda. To platilo až do jara. Tehdy byl do velké rady zvolen Vadim Petrov (navržený ANO) a svými názory čeří stojaté vody českého mediálního rybníka. Nevyjadřuje se ke konkrétní práci RRTV, protože ta je dána hlavně postupy správního řízení. Ale po dlouhé době zorganizoval na půdě Poslanecké sněmovny odborný seminář „Média a role státu v jejich kontrole“ s celkem reprezentativní účastí. „Kde začít? Nechtěl jsem to dělat ve válce s nikým, není to otázka střetu, není to politikum, je to fakticky věcná záležitost – říct si, jak ten prostor by měl vypadat,“ řekl v novém rozhovoru Českých médií Vadim Petrov. „Původně jsem si myslel, že udělám debatu na téma úloha médií veřejné služby. To je ale strašně široké a v tom stát vůbec nemá jasno. Když si přečtete zákon, tak tam je to popsáno hezky. Ale jestli se to taky tak uplatňuje, jestli to dokážeme měřit, jestli to dokážeme reflektovat, to už je další věc. Už to dávno není o jednom médiu, ale o celém komplexu působení ve veřejném prostoru. Jak to ten stát vůbec kontroluje? Má na to dostatečné parametry? Má na to legislativu? Má na to orgány, které to mají dělat, má na to lidi správné? Umí je vybrat? Ale taky – vědí ti lidé, co mají dělat a do jaké míry mají za to odpovědnost?“ Seminář tak možná vykopne diskusi o dlouho neřešené mediální legislativě.  Celý článek

Jan Křeček: MEDIÁLNÍ ANALYTIKA? JE NAČASE SHODNOUT SE NA METODICE A DĚLAT JI PODLE ZÁKONA

16. října 2019
Objektivita, vyváženost - zaklínadla české mediální legislativy. Do našich zákonů se ty pojmy dostaly na začátku devadesátých let. Ovšem třeba objektivita zavání víc filozofií než měřitelnou veličinou. Původně ti, kdo mediální zákony psali, si objektivitu představovali spíš jako morální tvůrčí imperativ, o který by měly televize či rádia usilovat. Doba se změnila - plnění objektivity a vyváženosti kontroluje Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, a umí kvůli nim i citelně pokutovat. Víc než běžní lidé jsou na objektivitu a vyváženost citlivé politické strany, zvlášť před volbami. Proto je velký zájem o analýzy, které problém dokáží kvantifikovat. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK), konkrétně její odborné pracoviště Centrum mediálních studií (CEMES) a společnost Newton Media společně vyvíjejí nové nástroje pro měření objektivity a vyváženosti v rozhlasovém a televizním vysílání. „Na jedné straně máme platné zákony, které odrážejí to, že se rozhlasové a televizní vysílání musí regulovat, na druhé straně nemáme ucelený mustr, jak regulovat a jak vlastně ty termíny v zákoně obsažené měřit,“ řekl v novém rozhovoru Českých médií Jan Křeček z katedry mediálních studií FSV UK, který je současně hlavním řešitelem zmíněného projektu. „Ta situace generuje spoustu problémů, nejistoty na straně vysílatelů, na straně regulačních orgánů i na straně vysílaných, tedy těch, kteří usilují o své co největší a nejpozitivnější mediální pokrytí, v našem případě politických aktérů. Tak jsme si řekli, že zkusíme tenhle stav nějak rozseknout.“ Projekt, který má trvat dva a půl roku, financuje Technologická agentura ČR. Celý článek

Aleš Rozehnal: POŽADAVEK NA OBJEKTIVITU A VYVÁŽENOST JE U KOMERČNÍCH TELEVIZÍ PŘEŽITEK

10. října 2019
Zatímco Poslanecká sněmovna svou činnost v mediální oblasti omezila na volby členů mediálních rad a blokování projednání výročních zpráv České televize, mezi odborníky se začalo živě diskutovat o skutečných problémech. Před dvěma týdny zorganizoval Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu kulatý stůl o svobodě slova v České republice. „To bude vždycky zásadní téma, protože svoboda slova nemůže být nikdy bezbřehá. Naráží na miliardy různých omezení a hranic, které spočívají například v národní bezpečnosti, veřejném pořádku, ale třeba i v tom, co pociťuje každý z nás ve svém soukromí - v osobnostních právech, ve cti a důstojnosti,“ řekl expert na mediální právo, docent právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Rozehnal v novém rozhovoru Českých médií. Najít však rovnováhu mezi právem vyjadřovat svoje názory a třeba právy osobnostními je čím dál složitější. „Novináři si musí dávat pozor na obrovské množství problémů, které mohou způsobit, protože mají velkou moc, kterou si často ani neuvědomují. Ta moc spočívá v tom, že jednou vyřčené a jednou publikované slovo může způsobit nenávratné škody. Nelze je nikdy plně reparovat, lze je jen zmírnit,“ vysvětlil Aleš Rozehnal. Celý článek

Vlastimil Ježek: NEPROJEDNÁNÍ ZPRÁV? INFORMACE O TOM, ŽE PETR DVOŘÁK JE NA SVÉM MÍSTĚ

25. září 2019
Stát se generálním ředitelem veřejnoprávního rozhlasu v necelých třiceti letech, to je hodně unikátní. Mít na Vinohradské neformální autoritu větší, než mnozí z jeho předchůdců či následovníků i dvacet let poté, co už generálním ředitelem není, to je víc než výjimečné. Vlastimil Ježek řídil Český rozhlas v krásných devadesátkách. Poté se mu jako jedinému šéfovi Národní knihovny podařilo skutečně přetavit plané diskuse o potřebě nové knihovny do konkrétních plánů. Do přípravy stavby nové Národní knihovny vletěl tak, jak je mu vlastní – po hlavě. A způsobil zemětřesení na české politické scéně…a jeho samotného nakonec tehdejší ministr kultury (Václav Jehlička) kvůli tomu z postu generálního ředitele Národní knihovny odvolal. A důsledek? Zase jen dalších deset let planých diskusí o nové budově Národní knihovny. Co je větší adrenalin – řídit Český rozhlas nebo přesvědčovat Václava Klause společně s Pavlem Bémem o knihovně Jana Kaplického? Celý článek

Kateřina Etrychová: ŘÍDIT KOMUNIKACI FRANCOUZSKÉHO VELVYSLANECTVÍ BYLA NABÍDKA, KTERÁ SE NEODMÍTÁ

16. září 2019
O médiích, diplomacii, o psaní knih, ale i charitě, o tom všem se v dnešním rozhovoru Českých médií bavil moderátor Lukáš Kovanda s Kateřinou Etrychovou, bývalou moderátorkou České televize a manažerkou komunikace francouzského velvyslanectví v Praze. „V Češích je mnoho dobrého, ale je tam jedna důležitá věc, je třeba to vždy dostatečně vykomunikovat. Pokud po lidech chceme aby pochopili náš příběh, aby se s ním ztotožnili a aby pochopili proč po nich chceme pomoc, musíme vyložit všechny karty,“ tvrdí o svých zkušenostech Etrychová. Celý článek

Lukáš Wagenknecht: RADNÍ BY MĚLI MÍT MORÁLNÍ POSTOJ NASTAVENÝ TAK, ABY SE UBRÁNILI POLITICKÝM ÚTOKŮM

19. srpna 2019
Senát má svou Sálou komisi pro sdělovací prostředky. Ta ovšem v každém volebním období hledá svoje témata. A má to těžké, protože český duální mediální systém vznikal v době, kdy Senát ještě neexistoval. Nezávislý senátor zvolený za Piráty Lukáš Wagenknecht, profesí ekonom a auditor je místopředsedou senátní SKSP. „Přes rok jsem dělal pro jeden nezávislý investigativní portál. Tak jsem si zkusil, jak se píšou články, jak to funguje, jak zdrojujete ty věci a jak máte tu potřebu něco napsat a musí to být objektivní a vyvážený,“ vysvětlil svou motivaci pracovat v komisi pro sdělovací prostředky a dodal, „Cítím to jako velmi důležité téma.“ Při jednání senátního pléna o petici Braňme média veřejné služby mimo jiné řekl: „Máme soukromá a veřejnoprávní média. Řešili jsme opět problém některých politiků a jejich střet zájmů, který se týká právě ovládání soukromých médií. Můj osobní pohled na současný stav je, že když ráno jedete v Praze metrem nebo někde v nějakém menším městě jdete na vlakové nádraží, co zdarma dostanou lidé do ruky. Je to deník Metro nebo 5+2 nebo jiné tiskoviny. Kolik z těchto lidí ví, že to jsou de facto holdingové tiskoviny? I proto si myslím, že je větší potřeba ta veřejnoprávní média, která by měla být objektivní, a podle mého názoru jsou, opravdu nějakou formou posilovat.“ Podle Lukáše Wagenknechta by se licence neměly udělovat médiím, která jsou navázána na politiky. „To se týká primárně televizního vysílání,“ vysvětlil. Celý článek

Petr Žantovský: JE TRESTUHODNÉ, ŽE ZÁKON O ČTK NEBYL NIKDY NOVELIZOVÁN

05. srpna 2019
Rada České tiskové kanceláře má nejmíň kompetenci ze všech mediálních rad, moc se o ní nemluví. Poslední rok to však bylo jinak. Řešil se střet zájmů jednotlivých radních, řešilo se financování digitalizace fotobanky, ale i některá třeskutější témata. Publicistu a pedagoga Petra Žantovského zvolila rady sněmovna jen o několik měsíců dříve. Jak se díky členství v této radě změnil jeho život? „Docela významně. Já jsem předtím byla takovým jakoby voluntérem pohybujícím se mimo tu bezprostřední veřejnou sféru – naposledy jsem byl v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání v letech 2000 až 2003 a pak jsem se zařekl, že už prostě s erárem nechci mít moci nic společného a žil jsem si životem spokojeného soukromníka. Ale když mě oslovili s touhle nabídkou, tak se nedala odmítnout. Protože Česká tisková kancelář je, abych tak řekl, národní stříbro, poklad, který vznikl ve stejný den, jako republika. Aniž by to byla fráze – je pocta mít s touhle institucí něco společného,“ shrnul v rozhovoru pro Česká média Petr Žantovský. Celý článek

Jiří Vejvoda: DOUFÁM, ŽE UŽ NIC PODOBNÉHO V RADĚ NEZAŽIJU

29. července 2019
Rada Českého rozhlasu má veřejné schůze jedenkrát měsíčně. Přesto se o ní mluví pomalu častěji než o ostatních mediálních radách dohromady. Houstne počet stížností, které míří přímo na radní, na to, co říkají, jak vystupují či publikují. Vznikají petice, ale i iniciativy, často se Českým rozhlasem zaobírá sněmovní volební výbor a senátní SKSP. Nepřispívají k eskalaci problémů sami radní? Nešlo mnoho „témat“ vyřešit už na jejích schůzích? „Šlo. Tady budu kritický k radním. Chyběla profesionalita a zbytečně to vzbudilo vášně, které pak pokračovaly až do našeho výboru,“ odpověděl v červnu pro Česká média poslanec a bývalý ředitel regionálního studia ČRo Pardubice Martin Kolovratník (ANO). Předsedkyni rady Hanu Dohnálkovou dokonce místopředsedkyně volebního výboru Miroslava Němcová (ODS) v souvislosti s dubnovými výroky radního Vítězslava Jandáka pokárala „Mrzí mě, že paní předsedkyně z titulu své funkce nezareagovala okamžitě, když tam tyto výroky zazněly. Určitě by tím situaci zklidnila, zmírnila a nepropukla by z toho taková kauza. Neudělala to a teď tak podprahově kritizuje pana radního Vejvodu, který to sice udělal někdy s nějakým zpožděním, ale aspoň to udělal.“ Jiří Vejvoda má zkušenost z obou stran. Jako tvůrce, rozhlasový manažer i jako člen kontrolního orgánu. „Je to docela zajímavý pohled, který vytváří v mé mysli nějakou syntézu,“ shrnul v novém rozhovoru Českých médií místopředseda Rady Českého rozhlasu, který v pozici manažera hledal lidi do týmu, ale v radě je to jinak, „Tady je Vás devět a musíte doklopýtat k nějakému kompromisnímu stanovisku nebo usnesení. A do toho se promítá věk, zkušenosti povaha, a tak dále…není to jednoduché, je to velká škola a někdo je to to, co angličané nazývají výcvik v marnosti.“ Celý článek