logo Facebook
i slova jsou činy

Twitter a Facebook se snažili cenzurovat zprávy o možném napojení Joe Bidena na ukrajinské oligarchy

19. října 2020 15:19 / autor: Vojtěch Berka

Sociální sítě jako Twitter a Facebook dlouhodobě samy hledají, jakou pozici zaujmout v rámci informační války. Minulý týden šáhly k bezprecedentnímu kroku, když začaly cenzurovat článek deníku New York Post o napojení Hutera Bidena na ukrajinskou energetickou firmou Burisma. Hunter Biden je synem prezidentského kandidáta Joa Bidena, který je protivníkem Donalda Trumpa v nadcházejících volbách. Právě Biden starší v roce 2016, z pozice Obamova vice-prezidenta, vyvíjel tlak na odvolání ukrajinského vrchního prokurátora Viktora Šokina, jež Burismu vyšetřoval kvůli korupci.

Hunter Biden v Burismě působí jako člen představenstva od roku 2014. Podle e-mailů Postu měl v roce 2015 zprostředkovat kontakt mezi manažery Bursimy a svým otcem.

Samotný Joe Biden se přitom svou úlohou ve výměně ukrajinského prokurátora nikdy netajil. Podle vlastních slov v roce 2015 pohrozil Petru Porošenkovi, že jestli Šokina nevymění, USA Ukrajině nepůjčí slibovanou miliardu dolarů. "Podíval jsem se na ně řekl: 'Odjíždím za šest hodin. Jestli do té doby prokurátora nevyhodíte, žádné peníze nedostanete,'" uvedl dříve Biden.

Důvodem tohoto tlaku měla být přílišná laxnost ukrajinských protikorupčních postupů. Šokin naopak tvrdí, že premiér Porošenko na něj ve skutečnosti naléhal, aby vyšetřování Burismy ukončil.

Celá situace je značně nepřehledná a autentičnost e-mailů není jednoduché ověřit. I přesto může kauza ovlivnit volby, které se budou konat ani ne za tři týdny. Zpráva je výbušná mimo jiné i proto, že Biden starší opakovaně odmítá, že by se svým synem o jeho kariéře v zahraničí kdy mluvil.

O tom, kde pravda leží, mají nicméně jasno sociální sítě Twitter a Facebook. A to přesto, že ani sám Joe Biden informaci o setkání se zástupci Burismy nedementoval.

Zatímco Facebook dosah zprávy omezil, Twitter zcela odmítl ji uživatelům umožnit sdílet. Místo článku se tak objevilo pouze varování, že jde o potenciálně nebezpečný materiál.

Twitter své rozhodnutí zdůvodnil až ex post. Článek prý obsahuje "hacknuté materiály."

Twitter také dočasně zablokoval účet New York Post, ale třeba i účet Trumpovi prezidentské kampaně, na kterém se článek rovněž objevil. Pod zámkem se ocitl dokonce i účet tiskové mluvčí Bílého domu Kayleigh McEnany.

Tento postup samozřejmě rozlítil americké republikány, kteří dlouhodobě zastávají názor, že Twitter je proti konzervativním hlasům zaujatý.

"Technologičtí miliardáři se opili vlastní mocí," uvedl v reakci senátor Ted Cruz. "Nikdy jsme ještě nezažili, aby sociální sítě cenzurovaly reportáže velkých amerických médií ... Technologické firmy překročili linii a ponesou za to odpovědnost."

"Je to akt přímého ovlivňování voleb," míní zase kongresman Steve Scalise.

Zakladatel Twitteru Jack Dorsey nyní, podle všeho, může očekávat soudní předvolání, stejně jako pozvánku na kobereček senátního Právního výboru v pátek.

Vztahy mezi americkými politiky a technologickými miliardáři byly napjaté i před pletkami Twitteru a Facebook v předvolebním zpravodajství. Rozlomení technologických monopolů s každou takovou kauzou pouze nabírá konkrétnějších obrysů.

Zajímavý je i pohled na celou situaci ve srovnání s přístupem Twitteru k zahraniční politice. Jak trefně upozornil šéf americké Federální komise pro komunikaci Matthew Berry, od té doby, co je twitterový účet New York Post omezený, stihl Ájatolláh Chameneí nasdílet 6 tweetů. Není to přitom tak dávno, co přes platformu otevřeně vyzýval ke genocidě.

Že by nakonec cenzura šíření zprávy zamezila se nicméně říct nedá. "Obvykle NY Post nečtu, ale tenhle článek jsem si právě kvůli cenzuře přečíst musel. Informace nemají rády, když je někdo omezuje (Část 1, Antifragilita)," uvedl například spisovatel Nassim Nicholas Taleb.

New York Post tento rok oslaví své dvousté narozeniny. V roce 1801 jej založil Alexander Hamilton, jeden z amerických Otců zakladatelů. V současnosti spadá pod impérium mediálního magnáta Rupert Murdocha a je čtvrtým nejčtenějším americkým deníkem.