logo Facebook
i slova jsou činy

Z dat, čísel, analýz a dalších informací ve zprávách vyčtete, že Česká televize je v dobré kondici

09. října 2019 09:21 / autor: Petr Dvořák

V poslanecké sněmovně nyní čekají na své projednání čtyři výroční zprávy České televize, další dvě se chystá projednávat Volební výbor.

První z těchto zpráv, zprávu o činnosti za rok 2016, předkládala Rada ČT Poslanecké sněmovně již před dvěma a půl lety. A poté znovu, po volbách.

Právě při rozpravě nad touto zprávou následně zaznívaly na plénu poslanecké sněmovny vůči České televizi výhrady, jež byly mnohdy nepřesné, neopodstatněné i falešné. Netýkaly se při tom pouze činnosti ČT, ale i jejího hospodaření.

A jelikož Rada ČT ani Česká televize nemají možnost na tyto výhrady reagovat přímo na plénu, požádal jsem pana předsedu, zda by nám neposkytl v poslanecké sněmovně místo, rozumějte místnost, kde bychom mohli odpovídat na Vaše případné dotazy a upřesnit nejasnosti týkající se obsahu našich výročních zpráv.

V důsledku tak byl uspořádán tento seminář (který je pro nás všechny svým formátem spíše nový a nezvyklý). Rádi bychom jej využili k tomu, abychom vám mohli poskytnout širší pohled na hospodaření a činnost ČT v letech 2016 a 2017. (I proto zde sedí finanční ředitel, ředitel výroby i šéfredaktor zpravodajství České televize, kteří mohou případně zasadit naši diskusi do detailnějšího pohledu.)

SROVNÁNÍ

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

z dat, čísel, analýz a dalších informací v těchto zprávách vyčtete, že Česká televize je v dobré kondici.

Jistě víte, že hodnota koncesionářského poplatku je od roku 2008 nezměněná a že Česká televize přišla o příjmy z reklamy. Přesto toho dnes dokáže dělat daleko více a výrazně kvalitněji než před deseti lety.

Při stejné výši poplatku dnes například:


  • vyrábíme o 16 % hodin pořadů více než v roce 2008,

  • vysíláme program na dvou nových kanálech,

  • a snížili jsme náklady na výrobu 1 hodiny pořadů z 436 na 366 tisíc.


Kvalita vysílání České televize se přitom při vzrůstajícím objemu činností a klesajících nákladech nesnižuje, naopak roste. Dovolte mi to ilustrovat dalšími daty:

  • Česká televize je nejsledovanějším vysílatelem na českém trhu,

  • hodnocení divácké spokojenosti bylo loni nejvyšší za uplynulých pět let,

  • programy ČT24 a ČT sport jsou nejsledovanějšími tematickými kanály veřejné služby v Evropě,

  • Déčko dlouhodobě patří mezi tři nejlépe hodnocené evropské dětské programy,

  • Události jsou nejdůvěryhodnější hlavní zpravodajskou relací v zemi

  • a podle prestižního evropského srovnání, které realizovala University of Oxford spolu s Institutem Reuters, je důvěra ve zpravodajství České televize i v evropském srovnání nadprůměrná, podobná, jakou mají významné britské či německé zpravodajské kanály a vyšší než důvěra ve veřejnoprávní zpravodajství například ve Francii, Španělsku nebo Polsku či v Maďarsku (Digital News Report 2018, University of Oxford, Reuters Institute).


Česká televize dosahuje takových výsledků přes to, že její reálné příjmy klesají a ceny všech vstupů, na domácím i mezinárodním trhu, rostou. 

HOSPODAŘENÍ

Ve veřejných vyjádřeních politiků i přes to někdy zaznívá, že Česká televize hospodaří špatně, deficitně, a že je černou dírou, kde mizí veřejné peníze.

Z jediného pohledu do výročních zpráv přitom zjistíte, že to není pravda. Hospodaření České televize deficitní není a Česká televize plně pokrývá běžné výdaje daného roku svými příjmy.

Česká televize hospodaří pouze se svými vlastními prostředky, hospodaří bez dluhů, nemá žádné půjčky. Z vlastních zdrojů financuje navíc nejen výrobu a vysílání pořadů, ale i náročné mimořádné investice.

Jsou to investice, které České televizi zajistí možnost vyrábět televizní a filmovou produkci i v dalších desetiletích. V letech 2012 až 2017 jsme s tímto cílem investovali 1,4 miliardy Kč, a to například do těchto mimořádných projektů:

  • Byla postavena a technologií vybavena nová budova televizního studia Brno.

  • Byla pořízena nová digitální technologie pro výrobu zpravodajství a sportu DNPSII.

  • Byla provedena obnova studijních komplexů v Ostravě a obnova studijních komplexů v Praze.

  • A je postupně obměňována základní infrastruktura, která mnohdy pochází ještě ze 70. let a je na hraně životnosti.


Česká televize využívá na financování těchto projektů své vlastní disponibilní prostředky. Jsou to prostředky za těmito účely záměrně nashromážděné. Česká televize je získala ve výjimečném období  let 2008 až 2011. Tedy v době, kdy se skokově zvýšil koncesionářský poplatek a zároveň měla televize ještě plné příjmy z reklamy. Ty, pro vaši představu, přinesly České televizi v roce 2008 například 740 milionů korun. V takto ekonomicky komfortní situaci nebyla nikdy předtím, ani potom.

S těmito prostředky bylo od počátku počítáno na mimořádné investice. Předchozí vedení ČT navíc počítalo s tím, že budou zároveň rozpouštěny i do provozu.  Jejich stav měl tak podle Dlouhodobých plánů na roky 2011–2015, jež vypracoval předchozí management ČT, činit za předpokladu výstavby nového televizního studia v Brně a za současného omezení původní tvorby na konci roku 2015 1,4 miliardy korun.

Nynější vedení ČT ale tyto plány významně zracionalizovalo. Rozhodlo, že tyto prostředky v běžném provozu rozpouštět nebude a že bude realizovat pouze zásadní investice. Na konci roku 2017 tak činil stav disponibilních prostředků 2,24 miliardy korun – tedy o 0,76 miliardy korun více, než předpokládaly Dlouhodobé plány předchozího vedení ČT pro rok 2015.

ČT tedy využívá své volné prostředky k tomu, na co byly od počátku určeny. A to ještě ve velmi přísně vymezeném ranku investic.

REZERVY

I přes to jí však bývá vyčítáno, že netvoří rezervy. Česká televize ale rezervní fondy tvořit nesmí.

Zákon o České televizi naopak stanoví, že získané finanční zdroje musí Česká televize používat k plnění cílů daných zákonem, tedy k tvorbě a vysílání televizních programů a poskytování multimediálních služeb.

MKČR pak vyzvalo Českou televizi k tomu, aby výše volných finančních prostředků ČT nepřesahovala 10 % jejích ročních výdajů. Tyto prostředky mají být podle Ministerstva využívány výhradně pro účely jednorázových velkých výdajů, které jsou nezbytné pro plnění veřejné služby, jako jsou stěžejní technologické investice.

Kumulování prostředků na bankovních účtech by navíc bylo nejen proti duchu zákona o České televizi, ale zároveň by bylo i ekonomicky neodpovědné. Získané a nepoužité finanční prostředky by byly vystaveny znehodnocení způsobenému inflací a riziku ztráty v případě významnější finanční krize s dopadem na celý finanční sektor.

Televizní poplatky jsou určeny především na financování výroby původní české televizní a filmové tvorby. To se následně odráží v hodnotě fondu vyrobených televizních pořadů, kterých v letech 2012-2018 vyrobila Česká televize o 24 % více pořadů než v období mezi lety 2005-2011.

V úplném závěru tohoto bodu bych už pouze rád vysvětlil pojem fond televizních poplatků. Bývá totiž někdy zaměňován právě za jakýsi rezervní fond. Fond televizních poplatků je ale pouze účetní termín, respektive účetní postup vytvořený Českou televizí v roce 2004, který slouží k oddělení příjmů ČT z komerční činnosti a příjmů z koncesionářských poplatků. Jde tedy o účetní operaci, posvěcenou Finanční správou i Ministerstvem financí, který je dodnes využíván.

Děkuji Vám za pozornost. Jsem nyní spolu se svými kolegy připraven reagovat (v mezích daných mi zákonem) na Vaše dotazy týkající se hospodaření a činnosti ČT v letech 2016 a 2017.

Úvodní slovo generálního ředitele na semináři „Hospodaření a činnost České televize“, který uspořádal v Poslanecké sněmovně předseda Radek Vondráček 8. října 2019.